Jste jedním z těch, kteří se po studiích vrátili do rodného města. Nelákal vás lesk a hluk velkoměsta? 

Studoval jsem v Praze, a v některých ohledech proto byl návrat do Jeseníku trochu drastický. Třeba pro tu rozdílnou nabídku, co si můžete koupit, jaké služby máte po ruce. Ale návrat do Jeseníku pro mě byl návratem ke kořenům, domů, za rodinou. Vyhovuje mi tady klid, pohoda, příroda, v tomto je zase Jeseník nenahraditelný. 

Je něco, čeho si ve městě ceníte, co vás třeba v posledních letech potěšilo? 

Mám radost, že se podařilo odklonit dopravu od náměstí, že je klidnější. Přestože je to s Prahou nesrovanatelné, i tady je po ruce více služeb, než bývalo. Lepší se myslím nabídka stravování a restaurací, asi hodně díky poptávce turistů – covid i povodně to možná přibrzdily, ale prostě je kam zajít. V tomto ohledu mi tady ale pořád chybí hezké wellness, ocenil bych pěkný krytý bazén. Máme tady wellness v privátních hotelech, s vyššími cenami, což není překvapivé. 

Co dalšího byste si přál, aby se v Jeseníku změnilo, co tady rezidentům chybí? 

Stále se nám tady vrací téma bezdomovectví, které je spojené s pocitem osobního bezpečí. Byl jsem členem komise pro bezpečné město, ale jsme v tom v podstatě bezzubí. Když nám ti lidé, kteří se tady stahují hlavně z léčebny z Bílé vody, nepáchají trestnou činnost, neuděláte vlastně nic. Pokud už něco provedou, je pozdě. Je to spíše o několika málo vybraných lokalitách a jen několika problémových lidech, kteří obvykle nejsou nijak agresivní. Ale nikdy nevíte a pocitu bezpečí to nepřidá. Mrzí mě, nic takového do pěkného horského a lázeňského města nepatří. Stejně tak si myslím, že je město velmi pomalé v tom, jak zavádí a pracuje s chytrými technologiemi. Máme koncepci, něco se děje, ale pro mě je to málo a chce to víc. Přitom je kde brát – chytré lavičky, veřejné sítě, chytré parkování, internet věcí pro podnikatele – snad to bude v dalších letech v Jeseníku standard. 

Bydlení je v Jeseníku, ale v podstatě celé republice, je velké téma. Je nějaké jednoduché řešení, nebo něco, co přehlížíme a neměli bychom, aby bylo v Jeseníku kvalitní dostupné bydlení? 

O žádném jednoduchém řešení nevím, žádné mávnutí proutku, které by změnilo situaci. Město se svých bytů zbavilo, má jich jen pár. Změnila se ekonomika, byty podražily, trojnásobně od roku 2007. Nabídka realitek je sice široká, ale byty jsou drahé. Ceny v Jeseníku jsou nepřiměřeně vysoké, respektive pronájem 3+1 v Olomouci může vyjít velmi podobně jako v Jeseníku. Jedinou možností je nová výstavba. Město by mělo vytipovat nové lokality a samo nebo s investorem byty postavit. Byty by ale mělo vlastnit město, protože jinak na to nikdy lidé nebudou mít peníze. Nebo by ty byty mělo vlastnit aspoň částečně. Doposud to spíš funguje tak, že si volné byty kupují spíše lidé mimo Jeseník.  

Jakou roli v tom může hrát bytové družstvo? 

Bytové družstvo, spravuje pro představu cca 1660 bytů – 108 domů v okrese Jeseník, čtvrtina je v Jeseníku, přicházejí k nám další. Razíme koncepci dostupného družstevního bydlení. Problém je v tom, jak máme pokřivené myšlení ohledně vlastnictví, často se s tím potkáváme. Máme pocit, že nemovitost musíme vlastnit, nájem družstevního bytu nám nestačí. Přitom koncept družstevního bydlení je v Evropě nejčastějším způsobem bydlení. Nyní jednáme o vybudování nějakých vlastních domů v družstevním vlastnictví. Je to výhodné v tom, že nemusíte mít tolik vlastních prostředků. Ale musíme ten koncept prověřit.  

Jak v tomto ohledu probíhá komunikace s městem? 

Komunikace města s družstvem je na velmi dobré úrovni. Řešíme podněty, i když míváme rozdílné názory, bavíme se o tom, co dělat nebo nedělat. Město je ale složitý organizmus, všechno mu dlouho trvá.  

Je bydlení pro vás přirozeně tím tématem, na které zaměřit do budoucna pozornost. Nebo byste viděl i jiné priority? 

Bydlení a s tím související služby jsou určitě důležité. Tím souvisejícím myslím dodávky tepla. Historicky jsou špatně nastavené. Kdysi dávno se centrální zásobování teplem pronajalo šumperské společnosti, neinvestovali do toho, systém je zastaralý, ceny jsou vysoké, smlouva je platná až do roku 2028. Další prioritou je podle mě dopravní dostupnost. Měli bychom tlačit na vybudování tunelu pod Červenohorským sedlem, a to i pro auta. Za mě byla chyba, že se to v posledních letech nepohnulo a stát se za to nepostavil, nebo to nevyjednal. Třetí oblastí je zdravotní péče. Víme už dlouho, že praktických a ambulantních lékařů je málo, nikdo neví, co se bude dít. To se týká i nemocnice. Pak je tady ještě jedno téma, o kterém by se mělo mluvit, a to je práce a odměna za ni. Město se vylidňuje díky nedostatku atraktivních pracovních příležitostí. Sice si tady žijeme slušně, ale lidi určitě nepřeplácíme. Běžné profese jsou placeny minimálně, mluvím třeba o pokojských nebo prodavačkách. Když středoškolák v Jeseníku dostane do 30 tisíc hrubého, je na tom velmi dobře. Platy tady prostě jsou nízké, zaměstnavatelé hřeší na tom, že lidé nechtějí za prací cestovat a jsou pohodlní. Město by mohlo pomoci třeba tím, že zkusí přilákat nějakého investora.

Pozn.: Rozhovor je redakčně upraveným a autorizovaným přepisem strukturovaného rozhovoru, který proběhl při tvorbě strategického plánu města.